|
|
Foreign Bank and Financial Development: Factors Affecting Foreign Bank Effects in CEE Countries
Hou, Jiale ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Chondrogiannis, Ilias (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Tato disertační práce analyzuje data na úrovni zemí pro 12 zemí střední a východní Evropy v letech 2000 až 2021 pomocí metodiky dynamického GMM. Jejím cílem je zkoumat vliv vstupu zahraničních bank na čtyři dimenze finančního rozvoje, včetně finanční stability, efektivity, hloubky a dostupnosti. Dále se článek bude zabývat faktory ovlivňujícími efekt zahraničních bank, včetně ekonomické a institucionální úrovně domácích bank a rozsahu a fáze vstupu zahraničních bank. Výsledek ukazuje, že pronikání zahraničních bank má pozitivní vliv na finanční stabilitu a efektivnost, zatímco na finanční hloubku a přístup má vliv negativní. Obecně platí, že vysoká úroveň ekonomického rozvoje a přísné a dobře rozvinuté institucionální prostředí je příznivé pro to, aby zahraniční banky vykazovaly pozitivní vliv na finanční rozvoj. A špatný vliv zahraničních bank na finanční hloubku a dostupnost se postupem času snižuje. Výsledky týkající se relativního významu zahraničních bank naznačují smíšený závěr. Celkově tato disertační práce doplňuje empirické důkazy o vztahu mezi zahraničními bankami a finančním rozvojem v regionech střední a východní Evropy a mohla by poskytnout více poznatků tvůrcům politik.
|
|
|
Coexceedance in Exchange Rates - Analysis of Contagion in Central and Eastern European Countries
Bláhová, Pavla ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Kočenda, Evžen (oponent)
Cílem této diplomové práce je zkoumat finanční nákazu v rámci zemí střední a východní Evropy, konkrétně České republiky, Maďarska a Polska. Soustředíme se na směnné kurzy jako na možný kanál šíření finanční krize. Používáme metodu coexceedance a kvantilovou regresi. Podle našich výsledků k coexceedanci dochází, ale ne tak často jak jsme předpokládali. K coexceedanci dochází častěji při oslabování měn, než při jejich posilování. Efekt vytrvalosti, díky kterému jsou coexceedance ``kontinuální'' spíše než ``korekcí'' předchozích extrémů, je velmi signifikantní. Dále naše výsledky ukazují, že na coexceedance mají vliv jak trhy s aktivy, tak jejich volatilita. Tento vliv je zpravidla rozdílný v průběhu finanční krize roku 2008 a mimo ni. Maďarské i polské výnosy státních dluhopisů a jejich volatilita mají vliv na coexceedance s Českou republikou. Podle našich výsledků nemá ropný trh vliv na coexceedanci.
|
|
|
Collective investment in the CEE region: risk and return comparison
Šmejkal, Jan ; Streblov, Pavel (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou výkonnosti podílových fondů v region střední a východní Evropy - regionu CEE. Autor pro analýzu v této práci zvolil dvě země z této geografické oblasti, a to Českou republiku a Polsko. Pomocí ekonometrického modelu, jenž vychází z tzv. CAPM (Capital Asset Pricing Model), autor porovnává historickou výkonnost akciových a dluhopisových podílových fondů. Tato bakalářská práce také zkoumá teorii, která říká, že většina podílových fondů není schopna v konečném součtu překonat benchmark, jelikož si účtují relativně vysoké poplatky. Klíčová slova Podílové fondy, Podílové fondy v rozvojových zemích, Region CEE, Hodnocení výkonnosti
|
|
|
Determinanty přímých čínských investic do zemí střední a východní Evropy
Belvončíková, Barbora ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Objem čínských přímých zahraničních investic každoročně nabírá na intenzitě a je výjimečný právě rychlostí svého růstu, který se nerovná růstu žádné jiné rozvojové země. Tato práce zkoumá determinanty čínských přímých zahraničních investic (PZI) do osmi zemí střední a východní Evropy v letech 2003-2014. Regresní model pracující s panelovými daty zahrnuje jak tradiční makroekonomické proměnné, tak institucionální proměnné, čímž zkoumá jejich vliv na příliv čínských PZI do těchto postkomunistických zemí. Kvalita institucí je vyjádřena ukazateli EBRD, které se zdají být vhodnější právě pro země, jež prošly transformací z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Výsledky naznačují, že čínské PZI nevstupují do střední a východní Evropy primárně za účelem hledání nového trhu. Nicméně členství země v EU je důležitým faktorem zvyšujícím příliv čínských investic, a to právě z toho důvodu, že vstupem do dané země má Čína zároveň přístup do celého jednotného trhu EU, což se pro ni zdá být zásadní. Také výdaje na vědu a výzkum hrají důležitou roli při ovlivňování přílivu čínských PZI. Na druhou stranu se však ukazuje, že čínské investice nejsou spjaty s kvalitou institucionálního prostředí, jelikož pouze index velké privatizace je statisticky významný a s čínskými investicemi pozitivně korelovaný. Výsledky této práce tudíž vedou k závěru, že makroekonomické ukazatele jsou pro čínské přímé zahraniční investice ve střední a východní Evropě stále důležitější než úroveň jejího institucionálního prostředí.
|
host ::
RSS.